Rozlučky se zúčastnili tito hráči (v abecedním pořadí): Tomáš Felix (Felda), Martin Feri (Ferda), Pavel Hrabal (Hraboš), Jan Chroust (Čenda), Jan Jeřábek (Ezy), Adam Kolmistr (Kolmik), Jakub Matějček (Kuba), Martin Půček (Půča), Michal Rubáš (Ruby), Jakub Stegbauer (Stegi), Václav Urbánek (Venca) a dále realizační tým. Jako první přijeli do Kralup Půča s Vencou. Na nádraží na ně čekal Ezy a zanedlouho přijeli i Ruby s Ferdou. Kluci šli na Kaučuk, kde už byl Kuba a několik hráčů A týmu. Později dorazili Felda s Hrabošem a jako poslední přišli Kolmik, Stegi a Čenda. Tito hráči přišli o zajímavou bitku. Skupina Ukrajinců byla drza, takže je srovnal klubový boss Vladimír Matějček st. a byl klid. Krátce před devatenáctou hodinou se servíroval Savojský řízek s bramborem a přílohou. Toto skvělé jídlo snad nikdo nedojedl. Poté přišlo na řadu hodnocení sezóny. Jako první si vzal slovo šéftrenér mládeže Bohumil Běhounek, který poděkoval všem hráčům a řekl, že ho dorost velice překvapil a pogratuloval k vítězství v jarní části soutěže. Poté si vzal slovo trenér Vladislav Konvalinka, který ohodnotil každého hráče a předal končícím hráčům minidresíky do auta s číslem a přezdívkou.
To vyvolalo hodně smíchu. Půča byl Puča, Ezy byl Ezzy a Kolmikovi chybělo k. Poté se pilo všechno, co teklo. Samozřejmě se pilo pivo, dále vodka, džus s vodkou, rum s colou a myslím, že i zelená. Za výkony nás pochválil i správce, který řekl, že jsme hráli na jaře fantastický fotbal, a že dlouho takhle dobrej dorost v Olších neviděl. Již v pozdních hodinách si šel Kaučuk zahrát na neosvětlené hřiště fotbálek a hádejte koho jsme potkali na hřišti. Byl to Rubyho dvojník ježek, který se lekl a srabsky se zahalil do klubíčka. Aby nedošlo ke zranění, tak jsme Rubyho, tedy ježka odvalili za postranní čáru. Na Kaučuku se objevil i bývalý hráč a nynější hráč Dynama Nelahozeves Kamil Klempt, který ve střízlivém stavu odvezl skupinku hráčů do Tesca, aby nakoupila zásoby na noc. Hospoda na Kaučuku se zavírala o půlnoci, takže následoval přechod do vzdáleného Lobečku, do Milenka. Cestou se oslavoval jarní mistr a zpívali se hlasité chorály. To už s námi nebyli Ruby, Ferda a Kuba, ale naopak trenér ještě s námi šel, takže se vyvolávalo i jeho jméno. Myslim, že jsme způsobili solidní rachot, ale chyběla Ezyho trubka. V Milenku se nic podivuhodného nestalo. Brzy zmizel Hraboš, ke kterému se ještě vrátíme, takže zbylo šest statečných. Tančilo se, pilo se a dobrej zážitek byl při písni We Are The Champions. Kolem třetí hodiny ranní nakoupil Felda růže a někomu je rozdal. Kaňkou noci bylo zranění Kolmika, který se zřejmě říznul o střep. Čenda tam nabalil nějákou slečnu a málem přišel k úrazu, pač tam byl údajně s osmi kluky. Venca už pochrupoval na lavičce u stolu. Kolem čtvrté ranní se tedy skupinka zvedla a začlo pršet. Šlo se k hotelu Sport, ale nechtěli jsme budit zákazníky klubového bosse. Kolmik s Čendou a Feldou zůstali sedět na
schodech a Ezyho šli vyprovodit Půča s Vencou. Ezy stále říkal, že předá růže p.Hrabalové, kde přespával. Krátce před pátou hodinou jsme přišli před Pavlův dům a hádejte kdo vyšel, Pavel v blankytném pyžamu a začal močit na silnici. Půča s Vencou měli ještě čas, protože vlak jel až kolem šesté, tudíž se rozhodli, že půjdou do Minic pěšky. Zastavili jsme se na jedné lavičce, kde Venca usnul. Na zastávku do Minic tito borci přišli patnáct minut po páté. Venca opět usnul a Půča si pustil hudbu a rozjímal se nádherným počasím a krajinou. Nutno dodat, že tato rozlučka byla vynikající a je škoda, že se parta trhá.
jn Milenko a udajny čenda
(lucky92, 10. 8. 2007 13:28)